wz
Rozdělávání ohně třením dřev
Vezmi kus zdravého smrkového, modřínového, lipového, jilmového či jiného dřeva podle možnosti a vyrob z něho vřeteno (a) a ohňové prkénko (b). Vřeteno by nemělo být v průměru silnější než 16mm a delší než 30-37 cm. Čím je delší, tím je práce s ním namáhavější. Hromádka prachu nemusí být nijak moc veliká, aby v ní byla žhavá jiskra. Jestliže má vřeteno v průměru 16mm, je dokonale rovné a pěkně se na konci úží, bude se hladce otáčet a jiskru získáš velmi rychle. Vřeteno musíš drzet svisle a pevně rukou, kterou se opíráš o holenní kost. K luku vřeteno upevni tak, aby očko bylo na vnější straně řemínku, na opačné straně, než je prut. Potom se vřeteno nezře o luk. Ohňové prkénko má být asi 5 cm široké, 15-20cm dlouhéa 16mm silné.Do tohoto prkénka udělej na jedné straně klínový zářez hluboký asi 12mm. Blízko vnitřního konce zářezu, asi 25mm od okraje, vydlabej do povrchu prkénka malou jamku, jak ukazuje na obr. část (b).
    Zářez by měl být na spodní straně prkénka širší než na horní straně. 4ím je zářez užší, ím je lepší, musí však umožňovat, aby prach padal dolů. Zářez by měl být takový, aby i po "vrtění" vedla z boční strany důlku do jeho středu maličká štěrbina, kudy by mohl prach propadávat. Dřevo musí být hladké, jinak na něm může jiskra ulpět a nepropadne dolů. Lepší je, když máte zářez přímo proti sobě než na té straně, která je od vás odvrácena.
    Jako troud použij chomáč jemné, měkké, naprosto suché trávy smíchné s tenkými lístky březové kůry.
    Luk zhotov z jakékoliv pružné hůlky dlouhé 60cm, k níž uvážeš kožený řemínek (c).
    Konečně potřebuješ hlavičku s důlkem. Tuto drobnost lze získat různým způsobem. Někdy lze užít borový či jedlový suk, v němž se vydlabe špičkou nože důlek hluboký 6 mm, ale lepší je mít hlavičku z hladkéo, tvrdého kamene nebo z mramoru zasazeného do dřeva, z kamene a mramoru s hladkým, okrouhlým důlkem širokým v průměru 10mm a hlubokým také 10mm.
    Důlek v kameni musí být dost hluboký a velký, aby se jím dala udržet hořejší špička vřetena a nevyskakovala z něho.
    Hlavičku přidržujeme dlaní, ne prsty! Noha se opírá o zem, váha je na přední části chodidla, pata lehce nadzvednuta. Pod zářez na prkýnku polož tenkou hoblinu. Řemínek luku oviň jednou kolem vřetena, měl by teď být úplně napjatý. Vsuň vřeteno do důlku a na horní špičku přilož důlkem hlavičku v levé ruce. Levou pěst opři o holeň levé nohy a chodidlem této nohy přidrž ohňové prkénko. Pak začni vytrvale pohybovat lukem ve vodorovné poloze sem a tam. Využívej plně jeho délku. Vřeteno se tak začne otáčet v jamce. Zakrátko se do ní zevrtá a z vydřeného prachu se začne kouřit. Když už stoupá velký sloup dýmu, je uvnitř jiskra. Zvedni prkénko, ale prášek ponech na hoblině. Ovíjej jej tak dlouho, až se objeví žhavý bod. Pak přilož chomáče troudu na jiskru, zvedni hoblinu a foukej, dokud se nerozhoří plamen.
    Tímto způsobem by se vám to mělo povést. Když ne na poprvé, zkoušejte to. Chce to cvik a oheň rozděláte i za půl minuty od vzití nástrojů do ruky po vyšlehnutí plamene.

Obrázky a častečně i text, který jsem si upravil, jsem si vypůjčil z knihy Svitek březové kůry od E. T. Setona. Doufám že mi to autor promine.  Jinak tato kniha je moc pěkná a věem doporučuji do ní nahlédnout.

Zpět